Usmrcení dítěte z nedbalosti vlastním rodičem
Rakouská policie dle očekávaného předpokladu obvinila matku z České republiky, jejíž šestiletý syn v sobotu tragicky zahynul při nezvládnuté horské túře ferratou na rakouské hoře Drachenwand. Matka oběti je nyní dle článku serveru Novinky.cz obviněna ze spáchání trestného činu usmrcení z nedbalosti.
Jak by totožné jednání bylo klasifikováno v českých poměrech? Dle znění trestního zákoníku zcela stejným způsobem. Zákon pamatuje trestem odnětí svobody na 1 až 6 let pro každého, kdo jinému (zde dítěti) z nedbalosti způsobí smrt tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu dle zákona.
Celý soubor povinností uložených každému rodiči občanským zákoníkem představuje tzv. rodičovská odpovědnost, tj. soubor práv a povinností rodičů vůči svým dětem, trvající od okamžiku narození dítěte až do nabytí plné svéprávnosti.
Rodičovská odpovědnost zahrnuje především péči o dítě, zejména pak péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, a taktéž ochranu dítěte. Pod pojem ochrany dítěte lze standardně začlenit povinnost vykonávat nad dítětem dohled přiměřený jeho věku, temperamentu, schopnostem a rozumové vyspělosti. Rodič dítěte, jak bylo taktéž dovozeno četnou judikaturou, je tak povinen dítě chránit a učinit veškerá možná v úvahu připadající preventivní opatření. Je povinností rodičů zabezpečit, aby děti nebyly vystaveny nebezpečí z důvodu své nezralosti.
Bohužel matka dítěte z výše uvedeného případu dle názoru rakouské policie svým rodičovským povinnostem nedostála. Pro další příklady netřeba chodit příliš daleko. Počátkem tohoto měsíce policie ukončila vyšetřování neméně tragického případu, který se odehrál v létě 2018 na známém koupališti Lhota u Staré Boleslavi, při němž došlo k utonutí dvou vietnamských chlapců – viz článek iRozhlasu zde. I v tomto případě je navržena obžaloba celému neštěstí přítomných rodičů pro spáchání trestného činu usmrcení z nedbalosti.
Dle četných kritiků se jedná pouze o další „zbytečné“ trestání rodičů, kterým již byl uložen ten nejhorší trest, a to ztráta vlastního dítěte. S tím na jedné straně lze jistě alespoň částečně souhlasit, avšak je též třeba v daném institutu spatřovat výraz snahy státu o ochranu dětí před neodpovědným jednáním svých rodičů.